Sokol byl založen :
v Praze 27.1.1862 – Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner
v Brně r. 1868 MUDr. Jan Helcelet
Sokol Židenice
První ustavující valná hromada 8. května 1892 v hospodě u Potácelů (u. Bubeníčkova, později Národní dům a poliklinika, zbořená). Schváleny stanovy. Starostou zvolen František Krčmář, místostarosta František Skořepa, náčelník Bohumil Vít. 13. 8. 1892 darovaly židenické dámy jednotě prapor.
Sokolovna
Pozemek na stavbu sokolovny na Dobrovského ulici nynější Gajdošova zakoupil a zaplatil v obnosu 3 255 zlatých bratr Albín Lacina, židenický mlynář. Slavnost položení základního kamene ke stavbě sokolovny se konalo dne 30. srpna 1896 – základní kámen daroval pan Emil Dvořák z Křetína. 10. výročí založení sokola v Židenicích 29. června 1902 bylo vzpomenuto slavnostním shromážděním, průvodem a veřejným cvičením. Dne 5.března 1904 byl založen ženský odbor Sokola. Čítal 28 žen, předsedkyní byla Emilie Gricová, členky výboru: Josefa Dančáková, Ludmila Chladová, Josefa Mičíková, náčelnice Růžena Vyrubišová.
Stále se cvičilo v pronajatých sálech židenické hospody U Potácelů, na Staré osadě u Zapletalů, U Pavlovců. Výbor usiluje o stavbu sokolovny. Ve vypsaném konkursu zvítězil návrh stavitele bratra Novotného. Plány stavby navrhl stavitel br. Václav Lefner. V dubnu 1907 začaly první výkopové práce a 12.října téhož roku dán ke cvičení sál. Dne 27. června 1908 byla nová sokolovna slavnostně otevřena. Oslavy trvaly 3 dny. Zahájením byl slavnostní večer. V neděli slavnostní fanfáry, vítání hostí a prohlídka budovy, o dějinách jednoty za 15 let promluvil br. Josef Hirt na slavnostní schůzi. Po obědě prošel od Besedního domu slavnostní průvod a ve čtyři hodiny odpoledne se konalo veřejné vystoupení župy Rastislavovy (prostná, vzorná družstva, jednota Židenice s palcátem, společné skupiny). Po cvičení koncert, večer ve dvoraně taneční vínek. V pondělí odpoledne Národní slavnost s programem a kapelou br. Kopáka. Ke slavnostem byl vydán pamětní list.
Stará budova s průčelím do Gajdošovy ulice stojí stále. Pozemek nové přístavby byl tenkrát volný se vchodem na cvičiště. Sál byl velký, prostorné jeviště, kolem sálu galerie (byla po leteckém náletu za II. světové války odstraněna). V nové sokolovně se rozvíjí život. Vedení jednoty má velké dluhy, které vznikly stavbou. Snaží se o jejich zaplacení (pronájem sálu, snaha o zřízení kinematografu). V roce 1913 byly do výboru jednoty zvoleny i sestry.

Za 1. světové války bratři nastupují vojenskou službu, sestry ošetřují raněné, po zabrání sokolovny pro vojenské účely sestry se starají o pokračování cvičení v tělocvičnách na školách. Jednota nemůže splácet dluhy, otevírá ve své režii hospodu, o úklid, čistotu a čepování piva se starali dobrovolníci z řad členstva. Radostnější byl rok 1918. 28. října nastala vytoužená svoboda. V roce 1919 byly Židenice připojen k Brnu jako předměstí. Židenický Sokol uctil památku padlých bratří ve válce, uvítal vítězné legionáře. V roce 1922 začala nová aktivita jednoty ve svobodné republice – byla získána filmová koncese. První film byl promítán 23.3.1922. Hrály se němé filmy s hudebním doprovodem. Kino bylo dobrým zdrojem příjmů.
Jednota vydává svůj „Zpravodaj“. Pronajímá „babickou louku“ u řeky Svitavy pro nedělní výlety. Zde se uskutečnil první letní sokolský tábor. Bylo rozšířeno cvičiště, pravidelně pořádala jednota veřejná cvičení, plesy, akademie, odpolední čaje pro mladé, veselice, kterými žila celá židenická veřejnost. V zimě se na letním cvičišti bruslilo. V roce 1930 bylo sokolské kino ozvučeno a bylo největším zdrojem příjmů. Nové kino „Hvězda“ podle návrhu sestry Tomáškové, bylo velmi navštěvované. Velkou akcí r.1932 bylo založení parku naproti sokolovně (bývalý hřbitov). Ke stoletému výročí narozenin Dr. Miroslava Tyrše byl park nazván Tyršovým a do parku byla umístěna busta zakladatele Sokola.
Ve II. světové válce za tvrdé okupace byl Sokol jako celek zrušen, majetek zabaven, jen kino Hvězda zůstalo v provozu. Za okupace bylo 9 členů umučeno, 34 posláno do nacistických vězení. 20. listopadu 1944 při náletu na Brno bylo v Židenicích mnoho zásahů, bomby padly přímo na kinosál. Prohnul se strop kinosálu, v přísálí tělocvičny se skrývalo 250 lidí. Díky pevnosti stavby, kterou provedl stavitel Srba, byli tito lidé zachráněni. Dne 25. dubna 1945 byly Židenice osvobozeny východní armádou. V sokole začal hned nový život. Byl zvolen nový výbor, starostou se stal Otta Šrutka, bylo obnoveno cvičení, strop byl podepřen, opravena zborcená stěna sálu. Kino se již neobnovilo.
Po únorových událostech 1948 byl Sokol zařazen do jednotného tělovýchovného systému, ideologicky poplatného tehdejší době. Většina členstva odešla, někteří cvičili ve sportovních oddíle, ale Sokol to nebyl. Novou činnost přinesly až událo po listopadu 1989. Věrní se vrátili a navázali na uplynulou tradici sokolské myšlenky Tyrše a Fügnera.
Zpracovala : Irena Klepárníková – kronikářka

Archivní materiály jednoty:

Almanach ke 130. výročí založení TJ Sokol Brno – Židenice  Almanach TJ Sokol Brno Židenice 2022

Výroční zpráva Sokola Židenice za rok 1938  Příloha č.1 Výroční zpráva z roku 1938